Hřbitov za vesnicí teď v srdci města schovaný Poslední kříž stojící opuštěný, odraný. Už dávno na Dušičky věnce nikdo nepokládá Zmizela hrobů vyrovnaná řada. Kam se jen poděla ta slavná jména Jsou tu teď bez času, vzpomínek, věna. Čas paměť jak prachovkou stírá Duše se zachvěje, srdce se svírá. Nikdo už nepřijde a nikdo už nepláče Namísto ozdoby jen trávy chomáče. Poslední kříž volá k nám v mlčení bolest a chlad, naděje Vzkříšení. Větve a strom s nadějí nezlomnou, objímá kříž – věčnost zde přítomnou. Kříž v náručí stromu se ukrývá Ježíšův obraz v duši se vyrývá.

Pohlcení

Trním korunování

Zakulacení	Sklonění

Spřátelení Bříza a smrk na louce žijí samota zlá ta je teď míjí. Smrk k bříze tiskne své větve: V objetí něčí padnu-li, vždy vím, že ve Tvé!	Rozpraskání

Uvěznění	Dotýkání

Vyplnění	Mlčení

Osamocení	Procházení

Vyhlížení	Naklonění

Načesání	Rozcuchání

Zrcadlení	Propletení

Srdcování I.	Srdcování II.

Přitisknutí I.	Přitisknutí II.

Zasnoubení Já ti prstýnek dám Já ti za něj dám svůj Lásku věrně mi přísahej Celý život při mě stůj…	Objímání Objímej mě, má panenko, objímej mě pevně. Spolu jsme tu má stařenko, dožijeme věrně.
Rozzáření	Nazdobení
Hořící keř

Z osudu rukou vzal jsem svůj los, jak zrno, jež hodil na brázdu kdos. Jak obilné stéblo, jež vyroste v klas a k zemi se chýlí, když dospěl mu čas. Vzklíčí a roste, dá zrno a dost; jak ono na zemi jsem jenom host. Tak všichni jsme z lidí, vládce i rob; a mne život těší a neděsí hrob. V zem, jež ho vydala, schýlí se klas; – kdes v Boží zahradě vyrostu zas. Josef Václav Sládek, Selské písně a české znělky.
Sklánění

Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká

Strom života

17. 1. 2016

29. 2. 2016

1. 3. 2016

27. 4. 2016

30. 5. 2016

26. 10. 2016

7. 12. 2016

31. 12. 2016

Zamrzlý ostrov

Zimní a jarní květy